Byl to zvláštní den, pořád jsem musela myslet na katastrofu, která postihla jižní Moravu a byl to takový pochmurný den. Možná proto jsem už rezignovala na nálady malé Verunky, která po obědě už několik dní vůbec nechtěla spát a mě její chování hrozně unavovalo. Byl to takový zařarovaný kruh. Já protivná - Veru protivná. Já rozčilená, Veru vzteklá, nervozní.
Ale ten den to bylo zase jinak, už jsem ji spát nenutila, prostě jsme spolu strávily asi hodinku v její posteli a prohlíželi jsme si knížku, mezitím Verunka několikrát odešla, vrátila se, hrála si na koberci.. Odpočívaly jsme. Spolu.
Ale to jsem trochu odbočila, protože jsem vám chtěla napsat, jak ten smutný den nakonec pro nás znamenal nějaké uklidnění.. možná jsem si uvědomila, že u nás doma se vlastně vůbec nic neděje, když Verunka JEN nespí. Že jsou jiné opravdové problémy.
A tak jsem měla najednou chuť vyndat s Verunkou tempery, papír, natočit vodu do kelímku, obléct ji do pláštěnky, připravit korek a jít tvořit.
Ptáte se na postup?
- Připravila jsem jí šablonu - nakreslila jsem pastelkou mrak.
- Malinko jsme namočily korek do vody a otřely.
- Do plastové nádobky jsme si připravily modré odstíny barev a stříbrnou barvu.
- Verunka namočila korek do barvy a otiskla ho dovnitř mráčku.
- Tupovala, dokud měla na korku barvu.
- Pak celý proces několikrát zopakovala.
Hotovo! Jupí!
Verunku činnost kupodivu moc nezaujala, chtěla hlavně neťupkat, ale spíš matlat jako se štětcem. Tak jsme techniku trochu pozměnily a o tom už zanedlouho napíšu další článek... :-)
Tvoje chvilička
Novinky
Papírnictví
Dárkové zboží
Výukové materiály
